Jednoho srpnového odpoledne jsme se celá rodina vydali na ryby. Po příjezdu na místo jsme vynosili náčiní z auta. Dcera začíná chytat, a já jako poslední při odchodu od auta ve spěchu zaklapnu dveře, a s tím i klíče…, takže místo chytání jdu pěšky domů pro druhé klíče. Kdyby jenom to,ale ještě ta cesta zpět v tom horku. Dcera mě vítala z usměvem, že má splněno. Já zpocen a unaven jsem se zmohl na odpověď :“Možeme jet dom…“